Biologie

Kmenové buňky bez embryí

Japonští a američtí vědci u několika různých typů (včetně lehce dostupných kožních) buněk aktivovali určité tzv. transkripční faktory, tedy geny, které mají za úkol spouštět funkci mnoha dalších genů. V důsledku toho se buňky vzdají své specializace a vrátí se do stádia, které se velmi podobá embryonálním kmenovým buňkám. Ty mají jednoduchý úkol – množit se a být připraveny na stimul, který jim přikáže, na jaký typ buňky mají dozrát. Musejí být přitom schopny diferencovat na jakýkoli typ tkáně organismu. Buňky obou týmů tento úkol zvládly a pod vedením přesně dávkovaných chemikálií se mohou měnit například na buňky srdeční svaloviny nebo mozkové tkáně. Jedná se o zásadní objev, který může nechat zapomenout na etické i „výrobní“ problémy s přípravou pravých lidských embryonálních buněk a přispět k léčbě degenerativních mozkových poruch (Alzeheimer, Parkinson), cukrovky, poškozeného srdce po infarktech, artrózy, náhradě tkání při popálení a řešení mnoha dalších poruch. Uvedení do klinické praxe však čeká ještě dlouhá cesta. Hlavní překážou je skutečnost, že takto připravené tkáně se mohou velmi snadno dostat na scestí, začít nekontrolovaně bujet a vytvářet zhoubné nádory. Japonskou studii otiskl časopis Cell, americkou Science.

Nově objevené bakterie mění světlo na energii!

V horkých pramenech Yellowstonského národního parku v USA, objevili vědci letos v létě dosud neznámý druh bakterie, která transformuje světlo na chemickou energii. Bakterie dostala název Candidatus chloracidobacterium thermophilum.

Yellowstonský národní park je považován nejen za turistickou atrakci, ale pro vědce je skutečnou říší divů. Poskytuje totiž útočiště největší rozmanitosti teplomilných mikroorganismů na světě. Bakterie thermophillum objevili Don Bryan z Pennsylvanské univerzity a David M. Ward ze státní univerzity v Montaně a to hned ve třech horkých pramenech Yellowstonu. Objev je podle Warda významným počinem pro výzkum historie fotosyntézy. "Docházejí nám fosilní paliva, takže čím efektivněji můžeme využívat energie ze světla, tím lépe." „Thermophillum je první bakterií, schopnou přímé fotosyntézy, která byla objevena,“ říká Donald Werner, programový ředitel molekulární a buněčné biologie Státní vědecké nadace USA. „Mikrobiální kolonie dávají horkým pramenům pozoruhodné žluté, oranžové či zelené zabarvení. Při jejich studiu využíváme nového odvětví vědy, zvaného metagenomika,“ vysvětluje Don Bryant a doplňuje: „Pro většinu těchto bakterií nedokážeme vytvořit vhodné laboratorní podmínky. Proto využíváme metagenomiky, která je novým a mocným nástrojem pro studium fyziologie, látkové výměny a životního prostředí mikroorganismů. Metagenomika je metodou studia organismů bez toho, že bychom je museli kultivovat. Hromadné vzorky jsou totiž posbírány přímo v jejich prostředí, pak izolujeme jejich DNA a tu potom můžeme v klidu analyzovat v laboratoři.“ Nově objevené bakterie žijí blízko povrchu horkých jezírek v teplotě mezi 50 – 66°C. „Nalezení nové, předtím neznámé, chlorofyl produkující bakterie, je pro mne celoživotním úspěchem. Věřte, že bych nebyl tak šťastný, ani kdybych našel zlatý nuget o velikosti mé pěsti,“ říká jeden z objevitelů, Don Bryant. Park plný překvapení Hledání nových mikroorganismů probíhá v Yellowstone už od šedesátých let minulého století. Do dnešních dnů jich zde byly objeveny desítky. Nejznámější byl nejspíše objev mikroorganismů, žijících ve vřelé vodě, které mají navíc schopnost likvidovat znečištění ve vodách.

Káva je největší zdroj antioxidantů

Znamená to snad, že čím víc kávy vypijeme, tím budeme zdravější? Je lepší pít kávu, než se cpát zeleninou? Nedávný průzkum stravovacích návyků Američanů na tyto otázky odpovídá.

Antioxidanty získáváme především z kávy

To, že je káva největším zdrojem antioxidantů neznamená, že je také nejvydatnějším. Nadpis je v tomto ohledu dvojsmyslný. Pravdou je, že při zkoumání původu antioxidantů v jídelníčku Američanů, vědci přišli na to, že jich nejvíce získávají z kávy. Druhým největším zdrojem je černý čaj. Následovaly banány, ořechy, kukuřice, červené víno, pivo, jablka až za nimi se objevila rajčata a brambory. Výsledek není zrovna lichotivý pro tak propagovanou zeleninu. Chyba však není na její straně. Vítězství kávy není způsobeno vysokou koncentrací antioxidantů v ní, jako spíše množstvím, jaké jí vypijeme. Pochybuji, že bychom se v konzumaci kávy výrazně lišili od obyvatelů USA. Prostě pijeme více kávy, než jíme zeleninu. To je jistě špatně. Nedoženeme přísun užitečných látek, zejména vláknin, ze zeleniny, zvýšenou konzumací kávy. Optimální jsou jeden až dva šálky za den. Netuším, jestli i zde platí obdoba českého pivního výzkumu, který prokázal, že pití pěti piv denně je zdraví prospěšnější než nepití vůbec. Výzkum se nezmiňuje, jestli je nutné pít pravou mletou kávu, nebo zda si i instantní zachovává obsah užitečných látek